V pár slovech by se to asi dalo ohrnout následně… Voda studenější, než loni. Nejodvážnější byly děti. Lezenice klasicky parádní. Nejrychlejší byli Rishad a Dominik (nevim, proč maj lezci tendenci silnejm ženskejm pochlapovat jména…) Největší bezmoskovost z loňska potvrdil Matěj Hlaváček. Největší překvapení vyběhlo z Jokeřího stánku. Překvapením rozhodně nebyla nejnahatější lezecká show, která dle zákona proběhla po dvaadvacáté hodině…
Bylo to klasicky 1000 ostatně jako všechny akce, v kterých má prsty Saly (ano, ten z doktorky Quinnový), Míša Dvorská a Olin Klapal.
Počasí letos nepřálo tolik, jako minulý rok. Konkrétně v pátek jsme v péřovkách zírali skrz mlhu na lezecký potěr, který se vůbec nebál vrhat do chladných vod. Klobouček!
V sobotu ráno pršelo a mlhy asi ještě přibylo, ale dopolko se to protrhalo a teploty se zvedly na míru koupánívhodnou.
V rozlezech všichni taktizovali, nikomu se nechtělo do vody a ideální program (ruko-noho sled) se ladil, diskutoval i tajil.
Jít zprava nebo zleva? Ženský, chlapi. Každej si nakonec našel svůj optimál.
Jakmile začaly kvalifikační boje, kde se jelo na nejlepší čas, šla opatrnost stranou. S touhou ušetřit pár setin, po finálovém tlačítku skákali téměř všichni. Jediný, kdo se po něm vrhnul, strefil a následně přistál zpátky na odrazové struktuře a neskončil ve vodě, byl Spilkyn. Tenhle masterpiece se už asi nikomu dalšímu nepodařil…
V rámci reprezentace Jokera jsem samozřejmě nastoupil do závodu – bez formy a bez ambicí. U startovních chytů jsem se potkal s Domčou Dupalovou, která mě po přátelském pozdravu o několik desetin přelezla.
A divíš se, že z kvalifikačních cest nemám jedinou fotku shora? :D
Posměšky od kolegů a ješitnost zřejmě zažehly plamen pod kotlem. Nahromaděná pára mě dotlačila až na neuvěřitelné čtvrté místo… A pak že pochlastávání ve stánku a nošení sudů nedává! Ruším balknu a objednávám víc sudů. ČÍM VÍC, TÍM VÍC!
Pro první místo si dost suverénně dolezl Rishad Khaibullin.
S ještě větším přehledem vyhrála Dominik Dupalová (sory Domčo), která kvalifikačníma časama natrhla zadel i polovině chlapů.
Skoky si letos dvojitym bekem povodil Olda Klapalu, kterýmu zdatně sekundoval Matěj Hlaváček. Ten i letos předvedl, že se nebojí hodit záda :D
Po vyhlášení se hudebního kormidla ujal Kuba Křovák a slušně nám to nasázel. Zmítali jsme se dlouho do noci. Jediné, co přerušilo tanečky, byla již tradiční doslovná exhibice po desáté. Štencly se mihaly jak na stěně, tak při skocích. Do davu zamrkalo X medvědích očí. Prostě okulahodící počin :D
V neděli bylo tak krásně, že jsme dost seriózně uvažovali o vyhlášení druhého kola závodů. Nakonec zvítězil rozum, šlachy a játra a shodli jsme se, že to necháme zas až na příští rok.
Krásný víkend, krásní lidé, skvělá zábava! A pak si nedělej, co tě baví… ČÍM VÍC, TÍM VÍC
Čéžuš!
Foto: Zdenda Sekanina
Text: Pepíno Hosťa