Autocolor Water Boulder Games 2016

Co nás baví, Jokerovina, Uplynulé akce

 

V pár slovech by se to asi dalo ohrnout následně… Voda studenější, než loni. Nejodvážnější byly děti. Lezenice klasicky parádní. Nejrychlejší byli Rishad a Dominik (nevim, proč maj lezci tendenci silnejm ženskejm pochlapovat jména…) Největší bezmoskovost z loňska potvrdil Matěj Hlaváček. Největší překvapení vyběhlo z Jokeřího stánku. Překvapením rozhodně nebyla nejnahatější lezecká show, která dle zákona proběhla po dvaadvacáté hodině…

Bylo to klasicky 1000 ostatně jako všechny akce, v kterých má prsty Saly (ano, ten z doktorky Quinnový), Míša Dvorská a Olin Klapal.

tisíc

Počasí letos nepřálo tolik, jako minulý rok. Konkrétně v pátek jsme v péřovkách zírali skrz mlhu na lezecký potěr, který se vůbec nebál vrhat do chladných vod. Klobouček!

V sobotu ráno pršelo a mlhy asi ještě přibylo, ale dopolko se to protrhalo a teploty se zvedly na míru koupánívhodnou.

V rozlezech všichni taktizovali, nikomu se nechtělo do vody a ideální program (ruko-noho sled) se ladil, diskutoval i tajil.

nikomu se do vody nechtělo

Jít zprava nebo zleva? Ženský, chlapi. Každej si nakonec našel svůj optimál.

v rozlezech

Jakmile začaly kvalifikační boje, kde se jelo na nejlepší čas, šla opatrnost stranou. S touhou ušetřit pár setin, po finálovém tlačítku skákali téměř všichni. Jediný, kdo se po něm vrhnul, strefil a následně přistál zpátky na odrazové struktuře a neskončil ve vodě, byl Spilkyn. Tenhle masterpiece se už asi nikomu dalšímu nepodařil…

13814059_1569145340058560_1858599745539499499_n

13895317_1569144853391942_4951847257725874336_n

setinky

V rámci reprezentace Jokera jsem samozřejmě nastoupil do závodu – bez formy a bez ambicí. U startovních chytů jsem se potkal s Domčou Dupalovou, která mě po přátelském pozdravu o několik desetin přelezla.

přelezla

A divíš se, že z kvalifikačních cest nemám jedinou fotku shora? :D

Posměšky od kolegů a ješitnost zřejmě zažehly plamen pod kotlem. Nahromaděná pára mě dotlačila až na neuvěřitelné čtvrté místo… A pak že pochlastávání ve stánku a nošení sudů nedává! Ruším balknu a objednávám víc sudů. ČÍM VÍC, TÍM VÍC!

Pro první místo si dost suverénně dolezl Rishad Khaibullin.

13903330_1569145793391848_3196615912536666133_n

S ještě větším přehledem vyhrála Dominik Dupalová (sory Domčo), která kvalifikačníma časama natrhla zadel i polovině chlapů.

14021518_1569145776725183_2451822246344174512_n

Skoky si letos dvojitym bekem povodil Olda Klapalu, kterýmu zdatně sekundoval Matěj Hlaváček. Ten i letos předvedl, že se nebojí hodit záda :D

13920902_1569145540058540_2323842540928007798_n

Po vyhlášení se hudebního kormidla ujal Kuba Křovák a slušně nám to nasázel. Zmítali jsme se dlouho do noci. Jediné, co přerušilo tanečky, byla již tradiční doslovná exhibice po desáté. Štencly se mihaly jak na stěně, tak při skocích. Do davu zamrkalo X medvědích očí. Prostě okulahodící počin :D

V neděli bylo tak krásně, že jsme dost seriózně uvažovali o vyhlášení druhého kola závodů. Nakonec zvítězil rozum, šlachy a játra a shodli jsme se, že to necháme zas až na příští rok.

Krásný víkend, krásní lidé, skvělá zábava! A pak si nedělej, co tě baví… ČÍM VÍC, TÍM VÍC

Čéžuš!

Foto: Zdenda Sekanina

Text: Pepíno Hosťa

Tour de Strejc – summer 2016

Co nás baví, Jokerovina, Uplynulé akce

 

Příběh začíná před pár měsíci u Buryho v ložnici. No fakt! Přesně takhle mi to vyprávěl…
Zdálo se mu, jak po zemích neprobádaných putoval PraJoker Vzdech. Jednoho krásného, slunného dne vylezl na kopec ne vysoký, ne nízký a řekl: “To je ona, země zaslíbená, jablkem a dobrou zábavou oplývající!“ Nebylo to nijak zvlášť epické, protože si to řekl sám pro sebe, ale alespoň to dal polohlasně, jakoby… Kopec pojmenoval Strejc, přestože na to neměl žádné právo a putoval dál…  Pak se Bury s trhnutím probudil a věděl, co musí udělat… dát si mléko, trochu strdí a následně se pustit do spřádání plánů na Tour de Strejc!

Poctivá Jokerovina tu už nějakou dobu nebyla, tak jsem se musel perexem lehce rozpinknout. Jestli tě to nudilo, tak dál ani nečti. Lepší už to nebude!

13880183_1196943047034385_1115402512798941580_n

Na kopci se sešlo početné obecenstvo. Šak eště aby ne. Bylo na co koukat.

Na svahu se proháněla zajímavá sebranka.

13903172_1196945990367424_3297877793644607039_n

Kočandy z Merklovic AKA námořnice na škuneru.

13921113_1196941843701172_7648680564395934782_n

Freedomáci v Peace vaně zažívali Nirvánu.

13895221_1196941443701212_5359579141873637199_n

Johny the Bell, kterej si za malotraktorem táhnul vykalený barbíny.

13882248_1196940807034609_137846907549674410_n

Nutný detail!

13912652_1196942103701146_8909266569324129311_n

Bury, kterej měl tolik práce s přípravou, že mu nezbylo, než závodit na sekačce, s kterou ještě dopoledne upravoval závodní trať. A to je taky čistá pravda!

13920976_1196942017034488_6851758998393178041_n

Uhnavson na svojí meditační desce s kolečkama? Jako v turečáku valit z kopce, na to už člověk musí mít odříkanejch pár manter…

13882426_1196942240367799_3816591958693082413_n

Nikys Princezna Koloběžka druhá

13900095_1196941700367853_1121073088846773109_n

Rodeo borec na doma uvařenym stroji. A pozor! Jako jeden z mála, s opravdu funkční brzdou.

13680690_1196941353701221_1542190612371355114_n

Dáma na Libertě s dvoukolákem. Teď když si to po sobě čtu, tak u tohohle popisku jsem si představil starou paní s fialovejma vlasama, jak si to v tvídovej sukni valí na Libertě a táhne za sebou dvoukolák. Samozřejmě velmi noblesně, jako správná dáma… No a von to přitom rychnovskej vejlupek vod Spottenu, kterej s kámikem svařil zběsilost, na kterej zásadně jezdili po zadních. To se jim bohužel vymstilo, takže jedno kolo zlomili a museli to doklouzat na longu…

13872641_1196944270367596_6393241065017066583_n

 

13902757_1196941970367826_6237661882514576752_n

Druhej freedomák drandil v důmyslnym konglomerátu skříně, prkna, nějakej větve a dvou BMXek. To bylo hodně rafinovaný. Když prosvištěl cílovou páskou, tak jsem od stánku viděl jen vzduchem poletovat kukuřičný klasy. Je jasný, že je pak sbíral do kabele a doma si je k véče uvařil a vomastil máslem. Což mu s odstupem času dost závidim…

13920854_1196946743700682_5173110024218319334_n

Celou taškařici vyhrál Míňa na profesionálním stroji stájové značky Joker Cider, což je v pořádku. Obhájil tak prvenství ze zimní tour.

13887062_1196943790367644_1978827598742116984_n

S majkem u huby to hecoval Čiči la la pi pi Piňon, kterej tomu v průběhu dne nasadil několik korun. Při hlasitějším zvuku jsem ještě večer měl tendence zvedat levou nohu, ale už to přešlo. No a do teď mi není jasný, jestli vykřikoval pusy, nebo pussy… Jestli mi to v komentu může někdo objasnit, tak budu  rád ;)

DJ v kooperaci s Šeďourem to rozpálili do běda! A to není překlep. Ty my si v Jokerovinách nemůžeme dovolit!

Na kopci hrála spousta pecek, který jsem dlouho neslyšel a pár songů, u kterejch sem se i lehce červenal, ale to nejspíš bylo tim, že mi to dělalo dobře…

 

Přesto, že proběhlo pár držkopádů, tak vše skončilo s úsměvem.

13882434_1196947177033972_5054993829642774310_n

No a co k večerní párty? Nic! Kdo nebyl, tak je truhla… Každopádně já se eště teď vlnim v bocích.

Jo a jestli si vzpomínáte, jak se na kopci tleskalo Burymu s Uhnavkou. A oni jen tak jakože paprlapá a jakoby nic? No tak to je klasika… Práce s tim měli možná i čtyři prdele! Tak je nezapomeňme ještě párkrát potláskat po rameni ;)

Díky kuci. ČÍM VÍC, TÍM VÍC!

Cvakni si Jokera – Zúčtování

Co nás baví, Jokerovina, Soutěž, Uplynulé akce

 

Cvakni si Jokera komix

Zatímco na podzim jsme čekali na Godota, tak jaro už bylo v trochu jiném rytmu. Internety si smlsly na novinářské kačeně „Joker hned v první várce vyrobil tři miliony lahví“ Ho, ho, hooo! A všechny jsme je pak naložili do jednoho tranďáka a během tejdne prodali :D

kachny aka kačeny

Jako Jokerovi můžete v podstatě ve všem věřit, ale bacha… Občas lžeme!

Podpora HUDYsportu doputovala k brněnskému silákovi, který má jasno v tom, že Joker léčí…

Vojta Ličko

No a to hlavní…

ČÍM VÍC Jokera, TÍM VÍC jištění. Jasná úměra…

Z lezeckých stěn se nejvíc vyznamenal Boulder Bár. Díky, kémo ;)
Tákže za podzim a jaro by to suma sumárum mělo hodit cca 30 borháků a 15 kruhů. Snad z toho budou nějaké pěkné linky.

borky

Dělejme, co nás baví a hlavně s úsměvem. ČÍM VÍC, TÍM VÍC!

MAMMUT avalanche day na Bradlerkách

Co nás baví, Jokerovina, Uplynulé akce

 

IMG_0418

Společně s HUDYm jsme dohlíželi, jak koedukovaná skupina skialpinistů pícháním zachraňuje desky zavalené simulující lavinou. Cože? Nesmysl, nebo čistá pravda?

Bradler

Nultý ročník workshopu a následného závodu v lavinové záchraně byl povedený. Sešla se různorodá skupina lidí. U stánku se nám otočili jak profíci od horské služby, tak úplní začátečníci. Všechny však spojoval široký úsměv. Ono na akcích podobného typu to tak zkrátka bývá. Trolové a hejtři se takovým akcím většinou vyhýbají.

IMG_0358

Simulující lavina?

Rolbou a lopatama nahrnutá hromada sněhu – cca 20x10m.

12665806_10208621128066352_1144150847_n

Zavalené desky?

Jako brigošek jsme si za život vyzkoušeli dost, ale nechat se zasypat pod dvoumetrovou hromadu sněhu by se asi nechtělo nikomu. Proto na scénu nastupují elektronické desky, které zachytí, když do nich narazí lavinová sonda. Do simulující laviny borci z FTVS, kteří na celý závod dohlíželi, zahrabali dvacet snímacích desek. Každému účastníkovi pak dálkovým ovládáním aktivovali vždy dvě jiné.

Jak funguje závod?

Spustí se desetiminutový limit a do laviny naběhne „zachránce“ s pípákem a píchací sondou. Jakmile sondou trefí obě aktivované desky, tak se zastavuje čas.

12722101_10208621134466512_1568699322_n

Co jsme odposlechli od stánku

Profi záchranáři na zkouškách lavinové záchrany mají v podstatě stejný test. Obě desky musí najít do pěti minut.

Pozitivní bylo, že všichni účastníci stihli obě desky najít do stanoveného limitu deseti minut. Většina se vešla i do limitu pěti minut. Nejrychlejší borec to stihl za minutu a třicet tři vteřin, což je nejspíš na Guinessovku! Ostatní stupně vítězů i u holek byly obsazeny časy lehce nad tři minuty.

IMG_0409

Památné hlášky

Sice jsem mu vypích voko, ale přežil.

Poslední záchranář vyráží do laviniště! Ostatní závodníci své „oběti“ našli ve stanoveném limitu. Tak uvidíme, jak se s tím nejmladší účastník popere. Aneb jak lehce vystresovat posledního účastníka :)

A všichni tam píchají jako o život.

A jeden interní:

Fakt jsi řekl MAŠT

„Fakt jsi řekl MAŠT?“

„Ano, řekl jsem MAŠT.“

Od soboty tedy u Jokeřího stánku už nenajdete mošt, alébrž  jablečný mašt. Zní to mnohem lépe.

Radost z příjemně prožitého dne nám pokazily zprávy o tragédii ve Švýcarsku… Opatrnosti na horách není nikdy dost. Naposledy vydechnout při milované činnosti, je však snem mnoha z nás. Čest jejich památce.

Tour de Strejc 2016

Jokerovina, Uplynulé akce

 

Na nultej ročník bych to šacoval na vydařenou akcičku. Dopolko zajezdily děcka, odpolko se na svahu utkali dospěláci, byli sic jen čtyři, ale show předvedli neskutečnou. Nejlepší jízdu cca 14 minut a 625 vteřin předvedl Johnny the Bell na Joker bugině, kterou do cíle dones na zádech.

Johnny the Bell

Epesní overal :D

Vokolo mikrofónu se motal nějakej vochrocht (prej Piňon, nebo jak mu to říkali), že mu ho nakonec vrazili do ruky a von začal spíkovat. Jako kdyby to byl zaplacenej profík, tak se asi ani nebudu rozepisovat, ale na kolemjdoucího hlásil teda neuvěřitelně. Fakt jsem se bavil.

Kuklič z bezvajglu.cz údajně založil požár a neustále lákal Barču na párek. Jako neim esi v tom byl nějakej podtext, ale buřty se tam fakt vopejkaly.

Buřty

Vyhlášení proběhlo velkolepě! V podstatě neustávající standing ovation a rozhodně to nebylo tim, že tam nebylo na čem sedět…

Nejrychlejší byl Jarda Minaříku na trojkole. Uhnavson se svojí olyženou paletou bral druhej flek. Tradicionalista Kuklič na saních si vyjel bronz.

startovní pole

Všichni závodníci si odnesli plnou náruč cen včetně kulichu od Spottenu, namraženýho Jagra, RedBullu, častolovskej světlej čtrnáctky a samozřejmě Jokera.

Večerní pártoška byla slušně namražená, halvně teda pro stánkaře, na parketu jsem zahlídnul brejkovat lidi i v tričku.

večerní kosba

Účast nebyla nijak kulervoucí, ale dobrá padesátka lidí se sešla a rozvlnila bůčky.

Celou sobotu jsme se náramně bavili a to byl účel, pokaď se nemejlim.

Díky Danovi Burešovi a vzkazujeme – Čím víc, tím víc!

 

Fotky by Nikola Pavlová a Petr Kukla – bezvajglu.cz

Text by Pepíno Hosťa

Big Boulder Games – 19.12.2015 Velké Meziříčí

Jokerovina, Uplynulé akce

 

Water boulder games ve VelMezu nasadily laťku hodně vysoko. Na Big Boulder games jsem se hodně těšil a byl zvědav jak na úroveň provedení, tak na úroveň startovního pole.

Vyklubaly se z toho parádní lokální závody celorepublikovýho významu. Dorazilo několik reprošů, spousta borců z Brna i Prahe.

jako smetí, vidlema by se to dalo přehazovat

Čtrnáct kvalifikačních boldrů bylo v takovym rozsahu, že si na jednom konci rozmezí zalezl i šikovnej začátečník a na třech nejtěžších si lámali zuby i borci nejkrutější. Volda Klapal nám je na začátku nadiktoval a šlo se do plnejch.

Olin diktuje

Bylo potřeba lízt precizně, protože rozhodoval každej pokus.

Skok vedle ladičky

Vedle ladičky byl brutální skok. V druhym koutě zas dvě zajímavý „tancuj, tancuj, vykrůcaj“.

Tancuj vykrůcaj

Našla se shybovačka i brutální lištovačka. Zkrátka paleta fakt široká.

Krom skoku jsem seslal všechno z první bomby a radostně se šel podivat na tři nejtěžší kousky. Všechny byly po strukturách, nebo sklopenejch boulích. Přátelé, radostí sem brečel. Obliny já přece naprosto zbožňuju, ty mi fakt jdou. Dalo by se říct, že v nich nemám konkurenci :D :D :D

Kačka Hujová v jednom ze svaté trojice

No asi na tísící pokus jsem užmoulal jeden čistě po strukturách (v životě jsem neměl po hodině a půl tak strašně prolezený prsty. Co po hodině a půl. Po čtrnácti dnech na písku jsem neměl tak prolezený prsty, jako po tomhle strukturovym kousku…). V dalších dvou jsem v celku rychle ukořistil zónu a tim to haslo.

Kwět s Peetem se chopili kartáčů, protože byli přistižený, jak vomatlávaj finálový boldery, v kterejch se dost slušně hejbali.

Kwět

Energie jim nechyběla ani po závodě, kdy pokusovali do tej doby, než Kwět zádama ozkoušel stupně vítězů. Slacklineři jsou gumový a nic se jim prej nestane, takže v poho…

Kníže Bažant si zabral VIP salónek a jako ochranku si najal Wilhelma Balboa, kterej místo jistítek zásadně používá dlaně. Na jeho pizzu se nikdo ani nepodíval. Bylo to fakt vo hubu.

Kníže Bažant

No a finále?

Boldry parádní, Olin to krásně vymazlil. Z určitějch úhlů pohledu úplný kubistický díla.

Kubismus v praxi

U roštěněk to nekompromisně vykostila Karinec, která poslala všechno z první. Občas vypadala, že se u toho vyloženě fláká.

karinec

U borců to byl větší boj. Zlato nakonec bral suverénní JJ (Jan Jeliga alias Džej Džej), kterej udolal všechny čtyři topinky, i když jedna s dlooouhym doskokem, mu dala zabrat.

JJ v letu

Vyhlášení proběhlo u vánočního stromku, kterej na scénu spustil nejmodernější, hlasem ovládanej elektromotor.

Holky

 

Kuci
Strom

Když se zpětně probírám fotkama, tak si říkám, jestli jsem nebyl na budhistickym semináři levitace.

levitejšn

levitejšn levl 2

Jirous Levitejšn

Levitejšn Kwět

Pak ale najdu svůj klasicky nafouklej gzift v záběru a jsem klidnej, že jsem se tématicky nezmýlil.

moje nafouklá gzifta

Na večírek dorazila cca polovina lidí, náš rezidentní DJ All-in a sud Joker Cideru. A to asi stačí. Víc radši popisovat nebudu. Leda že cenzurovanou verzi?

Cenzura

Mějte se a v novym roce se pořádně držte holenkové a holinky. A pamatujte, čím víc, tím víc!

 

Autor: Pepíno Hosťa

Fotky: Ukradené z FB BBG od Sekanina foto. Díky kémo ;)

 

 

Čekání na Godota – první kolo akce s ČHS je u konce

Co nás baví, Jokerovina, Uplynulé akce, Věda a technika, aneb svět není tak v prdeli

 

Z každého litru vytočeného Jokera koruna na obnovu jištění na českých skalách. Brilantní myšlenka, krásná spolupráce, elegantní provedení. Ale!

Joker + ČHS

Že jste si na své domácí stěně chtěli dát Joker Cider, ale oni ho neměli? Víme o tom a sypeme si popel na hlavu. Po raketovém startu nás zabrzdila technologie. Sudový Joker vyšel na jedničku a většina lidí, která ho prvně ochutnala, slastí mlátila hlavou o zem. V půlce srpna jsme tedy vyhodnotili, že je čas nacpat Jokera do lahví a začít do toho šlapat ještě o něco víc zhurta. Jenže ono to nebylo tak snadné. Vypadalo to, že problém vyřešíme rychle, takže jsme spustili spolupráci s ČHS. „Do začátku září to přeci v pohodě stihneme…“

No co vám budu povídat. Konec listopadu a lahve ještě stále nejsou. Ale už se to blíží. Už to bude! Mua ha ha.

kličky v rovném postupu

Za léto jsme si sami na stánku prodali přes deset tisíc litrů. Jenže podzimní ochlazení, nedostatek fesťáků a hlavně absence lahví nás trochu sundala. Kolik hospod a stěn čeká na lahve? Radši to ani nebudeme počítat…

Suma sumárum jsme do konce listopadu prodali něco přes dva tisíce litrů. Na pár kruhů to teda ČHSku hodí :) Nicméně jak je patrné z nadpisu, tohle bylo první kolo. V roce 2016 bude další, tentokrát už s lahvičkama! V kuloárech jsme navíc zaslechli cosi o zapojení HUDYsportu. Těšte se!

 

Překlad do lezeckého hantecu:

Trénuješ. Trénuješ fakt hodně a rychle se zlepšuješ. Taková klasika u začátečníků. První jarní výjezd do skal – sice lezeš jako tatar, ale o stupeň a půl nad svým podzimním maximem. Hell yeah!

Trénuješ ještě víc a naplánuješ si třítýdenní výjezd s bandou do skal. Po nocích nemůžeš spát, protože se tááák strašně těšíš a taky tě tak trochu divně bolí loket.

V práci si dovolenou zamluvíš radši už měsíc a půl dopředu, na dveře na záchod pověsíš plakát s Adamem, zatejpuješ prsteník a vyrážíš na bouldrovku. A ejhle. Při doskoku do lišty ti nějak divně luplo v prstu, ale nic hroznýho. Ani o tom nevíš, ale radši se už dolezeš v lehčím. V noci opět moc nespíš, protože v prstu cuká a do Francie jedeš už za pět týdnů…

No nic, tak to opuchlo, no… Ibalginová kůra, Chlorela, Wobenzym, BCA a radši teda budeš jen shybovat na hrazdě se závažím.

Kámoši vyprávěj, jak bylo ve skalách, co vylezli a kam se určitě budeš muset podívat. „To se ti bude líbit. A s tvojí formičkou bys to moh i smahnout na vonsajt…“ Posmutněle usrkáváš sachariďák, usmíváš se jako sluníčko, zatím co uvnitř trpíš jako zvíře a nevědomky si půllitrem chladíš pobolívající loket.

Tři týdny do odjezdu a dvě noci jsi nespal, jak tě bolí lokty a to jsi byl už třikrát na laseru a dvakrát na ultrazvuku. Je čas objednat se k Hebelkovi.

Ale pane dochtore, já mám za čtrnáct dní jet do Francie. Nehraná lítost ve Filipových očích je však všeříkající.

Chodíš běhat, plavat, domácí TRXko už máš skoro prošoupaný a koncem srpna začínáš koketovat s myšlenkou na lezení po madlech.

Na konci října vyrážíš po mnohaměsíční pauze na jedno z posledních lezení do Labáku. Nastupuješ do epesní linky, kterou ti doporučil kámoš, a těsně pod prvním kruhem ušlápneš stup. Při dopadu mezi kořeny ti prasknutí v kotníku jednoznačně ohlásí, že na laso se znova navážeš až někdy v lednu…

Lezení miluješ, takže si prostě počkáš. Co jinýho se asi tak dá dělat? Přece to nepověsíš na hřebík!

 

Přátelé, mějte nás rádi, lezte, smějte se a buďte dobrý.

Čím víc, tím víc…

Že nejde nafotit kalendář board/ski crossovýho týmu začátkem listopadu v sedmnácti stupních?

Jokerovina, Uplynulé akce

 

No já tomu taky nevěřil. Nakonec jsem dotlačil do moc pěknej veganskej restaruce Pastva pár lahví Jokera. Jakože na křest toho kalendáře a pak už jen čekal, jak se to vyvrbí.

křest

 

Víš co… Říkáš si: „Veganskej restront. Pastva prej. To bude ňáká párty o pramenitej vodě a jeteli…“

No a ono houbeles. Jakmile odešly maminky s babičkama, tak se pustila hudba a načala mrkvovice.

Jako kdybych předem viděl video z focení, tak bych asi pochopil, že to nebude žádná posh akce.

Taky bych předem věděl, že kouč SNOW CHILLI je starej známej Mates, s kterym jsem strávil jednu celou zimu ve ski škole v Rokytnici nad Jizerou. Což mluví samo za sebe, bo kdo prožije celou jednu zimu v Rokytnici na faře, tak je do konce života lehce poznamenanej…

No a teď si k tomu přičtěte bandu závislou na ježdění a hromadu jejich kámošů… Víc asi netřeba.

koláč

Jen pár ilustračních foto.

Joker tits

 

Díky za akci. Těšíme se na další spolupráci a nějaký placky z velkejch akcí.

Čím víc, tím víc!

Joker na Jiřák, aneb zápisky z cest…

Jokerovina, Uplynulé akce

 

Jablko bylo oslaveno tak mocně, že jsme z toho měli oči na šťopkách. Fakt!

 

Čtvrtek 12:00 – Kostelec

Pepíno: „Radši vemem ještě jednu padesátku.“

David: „To se nevytočí.“

Pepíno: „Sázka?“

David: „Vo co? Si eště povíme…“

 

Čtvrtek 19:00 – Praha – Supermarket

David: „Vezmem těch papriček radši víc, ať nám zbyde sirup i na příští akci.“

Pepíno: „Ok. Dobrej nápad.“

 

Čtvrtek 22:00 – Praha – U plotny

Pepíno: „Pffff. Dva a půl litru? To máme sirupu do konce listopadu…“

David: „Sázka?“

 

Pátek 10:00 – Praha – Jiřák

Pepíno: „Jdu si to projít a dám si něco k jídlu. Stejně k nám skoro nikdo nechodí. Pak se čenžnem.“

David: „Ok“

 

Pátek 12:00 – Praha – Jiřák

David: „Sem přežranej.“

Pepíno: „Pekelně! Jestli nezačne frmol, tak usnu.“

 

Pátek 16:00 – Praha – Jiřák

Pepíno: „Nestíhám.“

David: „A já se tady asi šťourám v nose, viď?“

 

Pátek 17:50 – Praha – Jiřák

David: „Došel sirup!“

Pepíno: „Takže dva půllitry, jednu trojku a ještě chcete do petky na doma? Cos říkal?“

 

Pátek 20:00 – Praha – Supermarket

Pepíno: „Kolik vezmeme toho zázvoru? Zejtra se nebude tolik pít, dyk je to jen dopolko.“

David: „Uděláme stejnou várku. Co zbude, máme na další akci.“

 

Sobota 8:00 – Praha – Jiřák

Pepíno: „Sem to říkal. Dneska tady bude pár lidí.“

David: „No uvidíme.“

 

Sobota 10:00 – Praha – Jiřák

David: „Nestíhám!“

Pepíno: „Cože? Devět zimních speciálů?“

 

Sobota 11:00 – Praha – Jiřák

David: „Vidíš tu frontu?“

Pepíno: „Nemám čas koukat před sebe.“

 

Fronta na Jiřáku

 

Sobota 12:00 – Praha – Jiřák

Pepíno: „Nestíhám, mám hlada a potřebuju na záchod.“

David: „Došel sirup…“

 

Sobota 13:00 – Praha – Jiřák

David: „Narážim poslední sud. Ten už nedotočíme, si myslím.“

 

Sobota 13:50 – Praha – Jiřák

Pepíno: „Došlo uplně všechno!“

David: „Čím víc, tím víc!“

Pepíno: „Přésně. Příští rok dvě pípy a obří varnu.“

 

DÍKY!

Padesátá volejbalová Lupenice byla příjemným překvapením

Jokerovina, Uplynulé akce

 

Když jsme se koncem července bavili o velkém volejbalovém turnaji, netušili jsme, o jak velkou akci ve skutečnosti jde. V roce 1962 to začalo pěti družstvy, v roce 2015 se tečovala sedmdesátka. To je přes 400 hráčů.

11188244_695649607224912_1319175036153032348_n

O Dřevěnickém turnaji slyšel snad každý, kdo měl kdy co dočinění s volejbalem. O tom, že obstojnou konkurenci vyhlášené volejbalové akce máme hned za humny, jsme však netušili. Nu což, chybami se člověk učí a občas pěkně čučí.

Na kurtech byl k vidění fakt slušnej volejbal. Někteří ze stánku dokonce uvažovali, že opráší zkušenosti ze středoškolek a půjdou si párkrát pinknout. Třeba příští rok. V Kostelci se určitě pár koňů do mixového družstva najde…

Večerní program jsme očekávali s napětím. Joker přeci jen jezdí po akcích, kde se hraje krapet jiný druh hudby. Zvědaví jsme byli především na Dobrušské uskupení „Čí je to vina?“, které slibovalo Death-Pop. Tahle kapelka nás z papučí úplně nevystřelila. Zato ACbleskDC Czech revival překvapil velmi mile. Skoro jako by na pódiu tajtrlil Bon Scott. No slušně jsme si zahrozili a nebyli jsme sami. Publikum se doslova vařilo.

U jokerova stánku bylo klasicky rušno a úsměvno až do brzkých ranních hodin. Kdo zkusil, chápe, kdo nezkusil, pochybil!

11898694_10204514400760786_761964963107762140_n

Dost bylo textu, mrkněte na reportáž od D-credit s.r.o.

 

 

Těšíme se na příští rok, až opět uvidíme hromadu dobrého volejbalu a stále čiperného zakladatele turnaje, nynějšího patrona, Ladislava Hlavatého.

PS: Klobouček pořadatelům, zkušenosti s organizací sportovních soutěží a turnajů máme bohaté, takže víme, že tahle akce nebyla žádný drobek a proběhla bez zaváhání. Díky.